Jak Pluh z Rabštejna zachránil hrad

Bečov nad Teplou – hrad a zámek

Podivná příhoda se stala v době poslední velké přestavby hradu v 19. století. Poté, co střelmistři odstřelili mohutnou hradbu u kaplové věže hradu, z oblak prachu se začala vynořovat temná mužská postava ve splývavém plášti a starobylém klobouku. Když se postava pohnula a toporně se otočila, v cínově šedém zachmuřeném obličeji žhnuly oči a prskaly jiskry jak z otevřených dvířek tavící pece, zděšení dělníků přerostlo v hrůzu. S křikem všichni prchali po kamenité cestě dolů k zámku, padajíce jeden přes druhého. Majitel hradu, vévoda Beufort, právě v zámecké knihovně projednával s architektem Zítkem plány stavebních úprav hradu, když k nim zvenku dolehl podivný zmatek a hluk, který se přibližoval. Tu se za velkého dunění rozlétly dveře a v nich stanula mohutná postava, které z očí sršely jiskry až na plány na stole . Aniž pohnula ústy, vydala postava tak hrůzný skřek, že oběma pánům zalehly uši. Beaufort omdlel a padl na podlahu.

Zítek se k němu sklonil s pomocí, když vzhlédl, postava byla pryč, zůstaly jen popálené a potrhané plány. Když se oba vzpamatovali, pochopili, že je navštívil někdejší majitel panství, Kašpar Pluh z Rabštejna, s varováním, aby hrad, který vybudoval a který byl svědkem jeho nesmírné moci a bohatství i náhlého pádu, nechali na pokoji.

Tak se i stalo. Přestavbu Beaufort bez vysvětlování zastavil a hrad tím byl zachráněn do dnešních časů. Jenom rozštípané dveře knihovny museli opravit.

Pověst se váže k posledním stavebním úpravám bečovského hradního a zámeckého areálu, které se uskutečnily v letech 1861 – 1865 podle projektu J. Zítka a J. Mockera. Naštěstí se při tom nerealizovala zamýšlená komplexní romantická přestavba starého hradu, která by zničila právě to, co je na něm nejcennější – jeho původní pozdně středověký ráz

ZPĚT NA: Pověsti a legendy