O slavnostní mši duší horníků
Hrušková – zaniklý kostel sv. Mikuláše pod horou Krudum
Vždy jednou v roce, k večeru v den zrození Pána, se kostel sv. Mikuláše vynoří z podzemí. Pomalu stoupá ze země, je jasně ozářen jako kdyby na něj svítilo slunce, až dosáhne své plné velikosti a krásy . Poté začnou zvony v jeho věžích vyzvánět a svým jasným a působivým zvukem svolávají duše nešťastně zahynulých horníků . Z různých koutů Slavkovského lesa se pomalu začnou vynořovat temné stíny a potichu se vydávají směrem ke kostelu. Pokaždé v tento čas se kolem osvětleného oltáře shromáždí. Vepředu stojí mladí horníci, kteří na stříbrných mísách drží drahé kamení. Nad oltářem jsou z něho postaveny jesličky. Před oltářem pak na stolečku, pokrytém rudým suknem leží symboly černých horníků, a sice kladivo, mlátek a hrábě. Po stěnách okolo pak visí znaky okolních měst. V prvních řadách sedí vousatí starci ve vysokých krajzlících. Jejich jména se objevují jako jména feudálních majitelů měst. Za nimi jsou bývalí radní a vedoucí horních cechů a v další řadě černí horníci, kteří zaplňují kostel do posledního místa. Za slavnostního zvuku varhan celebruje mši duchovní s dlouhým, bílým vousem, oděný do zlatého roucha. Když zazní píseň “Gloria in exelcis deo”, rozzáří se prý celý Krudum a dolů ke kostelíku se snese anděl, zvěstující narození Páně. Za zpěvů díkuvzdání pak končí mše, horníci se vracejí zpět do štol a kostelík se pomalu noří do podzemí. Po celý další rok je kostel schován před zraky žijících lidí, aby se znovu mohl v tonto čas vynořit. Také se říká, že v době konání mše není radno se ke kostelu přibližovat. Kdo z lidí by jej viděl v plné kráse, byl by tak unesen jeho nádherou, že by neodolal nutkání se ke mši připojit. Jeho duše by se ale po jejím skončení přidala k duším ostatních horníků a spolu s nimi by zmizela v podzemí.
Ve Slavkovském lese nedaleko obce Hrušková se při archeologickém průzkumu v roce 2002 našly zbytky kamenné stavby, které s největší pravděpodobností patří kostelu sv. Mikuláše. Středověký kostelík je prvně v listinách zmiňován k roku 1253, kdy jej český král Václav I. předal řádu Křížovníků s červenou hvězdou